Podolí

Podolí, městská čtvrť v Praze

Podolí je městská čtvrť a katastrální území v městské části Praha 4. Název čtvrti je odvozen od umístění v údolí řeky. Hlavními krajinnými dominantami Podolí jsou Kavčí hory a řeka Vltava. Mezi hlavní stavební dominanty náleží Podolská vodárna, Plavecký stadion, kostel sv. Michaela archanděla, Ústav pro péči o matku a dítě a budova České televize.

Podolí se dříve nazývalo Podol

Podolí (dříve Podol) se jako samostatná osada s kostelem sv. Michaela archanděla poprvé uvádí v zakládací listině královské kapituly na Vyšehradě roku 1222, kdy kapitula měla v Podolí dvůr, k němuž patřily vinice na okolních stráních. Ve 14. století vedle kapituly vlastnilo část osady pražské proboštství a také královna Eliška Přemyslovna.

V průběhu 14. století byli Podolští známí tím, že překupovali dřevo, které se plavilo po Vltavě do Prahy. Tato činnost byla opakovaně zakazována, jak staroměstskou radou, tak králem Janem Lucemburským. V daném období se na podolských svazích, od Vyšehradu i od Pankrácké pláně, zakládaly vinice. Osadu Dvorce v té době tvořilo několik dvorů, vinic a les.

V první polovině 15. století, po bitvě u Vyšehradu, byly podolské vinice a zahrady zpustošeny. Majetek vyšehradské kapituly převzali pražští měšťané. Roku 1446 byl zasvěcen místní kostel sv. Michaelovi. Z té doby jsou také první zmínky o těžbě vápence na Kavčí skále. Na konci 15. století získala vyšehradská kapitula zpět svůj podolský majetek. V následujícím století se vlastníci majetku v Podolí značně střídali. V roce 1605 bylo v Podolí třicet domů a patnáct na Dvorcích.

V roce 1713 byla v Podolí založena škola. Od 80. let 18. století se rozšířila výroba vápna. Roku 1783 bylo v Podole 50 domků, jež obývali zelináři, zahradníci a rybáři. V té době byly k Podolí připojeny Dvorce. Od roku 1856 mělo Podolí vlastní farnost. Místní obyvatelé se živili jako zahradníci, zelináři, rybáři, košíkáři nebo tkalci. Další práci poskytovala výroba staviva, pila či cihelna. Podolí se postupně proslavilo těžbou vápence a výrobou vápna. V 19. století zde byly čtyři vápenky a cementárna. Podolská vodárna byla zdrojem vody pro Prahu i město Vinohrady. Podolí bylo také oblíbeným výletním místem pro Pražany.

Pohled na Podolí z hradeb Vyšehradu. Podolská vodárna a Kavčí hory.
Pohled na Podolí z hradeb Vyšehradu. Podolská vodárna a Kavčí hory. Foto: VitVit

Pro rozvoj Podolí byla důležitá výstavba Podolského nábřeží a Vyšehradského tunelu, který byl dokončen v roce 1905. V roce 1922 se Podolí stalo součástí Velké Prahy. V následujících letech byl vystavěna nová vodárna a také podolská sokolovna. V tomto období se charakter Podolí měnil. Došlo k výstavbě rodinných domů, vil a činžovních domů. Výstavba pokračovala i po druhé světové válce. V šedesátých letech byl postaven Plavecký stadion Podolí, na počátku sedmdesátých let Televizní středisko Kavčí hory.

Kde se nachází Podolí?

Podolí je malá městská čtvrť nacházející se na pravém břehu Vltavy. Na jihu (původně samostatná ves Dvorce) sousedí s Braníkem, na severu se nachází Vyšehrad.

Zdroj: cs.wikipedia.org, úvodní foto: Jiří Sedláček